Jak jste již všichni jistě dopředu věděli, v sobotu 17. listopadu jsme přátelské utkání s jihlavským týmem Atlantis. Původně byl v plánu miniturnaj (dva domácí celky a my), ale kvůli vysoké marodce soupeř postavil stěží jeden tým. Zápas se hrál v tělocvičně Seifertovy školy a díky dostatečným rozměrům hřiště se hrálo 4+1. Museli jsme se vejít do hodiny a půl (tělocvična byla zamluvená od 8:30-10:00). Nakonec to bohatě stačilo, protože se odehrál pouze jeden zápas 3 x 20 minut i s krátkými přestávkami.

Naše sestava čítala celkem 11 jmen, proto ze Zhoře vyrážela dlooouhá kolona tří aut . Do nich se nasáčkovali tito vyvolení:
brána – Lyju, Pavel
obrana – Jéňa, Marw, Márty, Sířa
útok – Míra, Vojta, Vašek, Kjuba, Véňa

Do sestavy se vrátil uzdravený Míra, stále rehabilitujícímu Otovi však ruka nastoupit nedovolila.

Do Jihlavy jsme dorazili kolem 8:25 hod a po úspěšném zaparkování jsme se vydali od školy. Tam na nás už čekali domácí a ukázali nám naši šatnu. Převlékání proběhlo ve veselém duchu (jako vždy ) a nakonec jsme se i vyfotili. Protože při tomto zápase absentovala fotografka Žaneta, museli jsme chytře využít samospouště na foťáku (Míro seš prostě dobrej )

Po rozcvičení a seznámení s místními pravidly se začalo hrát. Do první třetiny nastoupil z naší brankářské dvojice Pavel, do útoku Véňa. Hra dostala v prvních minutách vysoké tempo a podle toho to také před oběma brankami vypadalo. Ani jedna z obran nestíhala bránit, útočníci měli hodně volné ruce . Naštěstí nás podržel skvělý Pavel, a tak jsme se mohli soustředit na střílení branek. V tom již tradičně vynikali Vojta s Mírou a i díky nim jsme první poločas vyhráli 7:2. Dokázali jsme soupeře držet celou třetinu v jeho obranném pásmu a pustili ho jen k minimu výraznějších šancí. Klíčem k úspěchu byla vyrovná hra obrany a útoku, v tom jsme chtěli po pauze pokračovat.

Do druhé třetiny nastoupil do brány Lyju a do útoku místo Véni Kjuba. Nevím, jestli to bylo změnou stran nebo něčím jiným, ale v této dvacetiminutovce jsme měli nehoráznou smůlu. Po úvodním buly měla hra stejný průběh jako předtím, pak jsme si ale vstřelili dva smolné vlastní góly, nejprve Marw při snaze bránit nahození před naši bránu, krásně zavěsil pod padajícího Lukáše a druhým střelcem do špatné branky byl Márty, kterého trefilo tvrdé nahození do nohy a od ní zapadl míček za nic netušícího Lukáše. Tyto dva momenty byly pro následující vývoj zlomové. Soupeř využil našeho podlomeného sebevědomí a my jsme začali viditelně ztrácet
Přestala fungovat souhra obrany s útokem a výsledkem bylo jen bezzubé nahazování míčků dopředu. Toho protihráči beze zbytku využívali a podařilo se jim 5x za sebou překonat Lukáše, my jsme dokázali odpovědět jen třemi góly, a tak bylo skóre na konci druhé třetiny 10:9 pro nás. Tento zvrat v utkání nečekal nikdo, takže hnědý poplach byl na místě

Na úvodních 10 minut třetí třetiny se do branky vrátil Pavel a do útoku Véňa. Obrana se vrátila do dvojic z první třetiny, kdy jsme jasně dominovali, a doufala, že to prospěje naší hře. Naštěstí to byl dobrý tah . Tolik postrádaná souhra O a U z první dvacetiminutovky se vrátila a zafungovala na jedničku. Soupeře jsme dostali pod tlak a on chyboval. Využil toho Marw a dvěma přesnými střelami se nám podařilo odskočit. V půlce třetiny došlo k výměně gólmanů, Pavla nahradil Lyju a útočníků, Véňa přepustil místo Kjubovi. Lyju se asi po 5 vteřinách vytáhl, když chytil jasnou tutovku a dodal nám ještě více sebevědomí. V tomto dějství jsme nehráli tak dobře jako v první třetině, ale i tato hra stačila. Na konci zápasu bylo na výsledkovém papíru skóre 16:11 pro nás. A každý si mohl oddechnout

Naši snipeři:
Vojta – 4
Míra – 4
Vašek – 3
Marw – 2
Véňa – 1
Kjuba – 1
Jéňa – 1
Márty a Sířa – bez gólu

Hodnocení:
brankáři:
Pavel – jeho výkon je srovnatelný s posledním turnajem. Chytal skvěle, hráči Atlantis si na něm mockrát vylámali zuby. Teď už jen pravidelně chodit na tréninky
Lyju – jeho výkon s turnajem srovnatelný není… on ho totiž předčil : D . Alespoň to tvrdí Márty a já se k tomu přikláním . Počáteční nervozitu (jestli vůbec nějaká byla) brzy překonal a dokazoval, že v bráně mu to svědčí

obránci:
Márty – do zápasu nastoupil s komplexem měkké hokejky a to taky ovlivnilo jeho střelbu. Ta byla ale jediným slabým článkem v jeho výkonu. Jako vždy dokázal chytře podržet míček a rozjet gólovou akci. Jednoznačně náš nejútočnější obránce . A ten vlastňák má jako bonus
Jéňa – nechodí na tréninky, ale stejně hraje pořád dobře. Předvedl spolehlivý výkon, hodně střílel a sory že se opakuju, ale svým nenapodobitelným obranným stylem před sebe v osobních soubojích nepustil nikoho
Sířa – vysloužil si pochvalu od Lukáše. Zastavil několik slibných šancí soupeře, odehrál kvalitní utkání, i když byl zpočátku limitován obvázaným kolenem
Marw – podal svůj stabilní výkon, jistil to vzadu a svými dvěma góly klasickou střelou příklepem od půlky hřiště zvrátil nepříznivý vývoj zápasu, kdy se soupeř dostal na dostřel dvou branek (moje hodnocení od Mártyho)

útok:
Míra – naše útočná hrozba, nejvíce mu to šlapalo po boku Vojty, ne náhodou se spolu dělí o první místo v tabulce sniperů
Vojta – Mírův parťák, po celou dobu účinně napadal, často střílel, ale dokázal i připravit palebné pozice pro své spoluhráče
Vašek – vstřelil jen o gól méně než Míra s Vojtou, opět si pořádně zaběhal a zakouzlil . Po jeho boku se střídali Véňa s Kjubou a vždy byli nebezpeční
Véňa, Kjuba – toto hodnocení bude společné. snad nevadí . Oba nastoupili s cílem předvést, že patří do základní sestavy, hráli velmi útočně a nelze jim upřít maximální snahu . Navíc oba jednou skórovali, tomu všemu se dá jenom zatleskat.

Závěrečná slova k zápasu:
Potvrdili jsme svoji kvalitu a dokázali jsme v těžkém a smolném zápase porazit vyspělého soupeře. Skóre odpovídá dění na hřišti a na konec se radoval lepší tým. Už se těšíme na odvetu, snad bude ve stejně přátelském duchu bez zákeřných faulů a urážek

Pokud si chcete prohlédnout fotky z toho zápasu, stačí kliknout sem

marw