Jak jinak, než ze Slatiňan.

Přinášíme Vám report z prvního ročníku Chrast Cupu.

Ale nejprve se pojďme přesunout zpátky v čase.
Sobota 10. října 2009, 7:00 hod ráno – ke zhořské zastávce přijíždějí dva vozy a zanedlouho se plní několika vyvolenými kačenkami. Po krátkém přivítání a ujištění, že všichni známe správný směr ( ) se C.C., Véňa, Jéňa, Marw, Blonďák, KriM, Márty, Z.I.P a Martínek vydávají za dalším z řady dobrodružství. Cílem byly Slatiňany a takový ten nejvyšší z pohárů, o které se hrálo

Cesta proběhla v pořádku, pouze jedna malá navigační nesrovnalost nás o chlup času zdržela. Včas ale zasáhl Márty a směr naší cesty usměrnil správným směrem.

Stále sobota 10. října 2009, nyní již 8:30 hod – po krátké prezentaci, která nás na místě čekala a povinného zaplacení startovného se turnaj rozeběhl. Z míry nás nejprve vyvedl Míra, když přišel s informací, že v bufetu se prodává kilo párků za 120 Kč,- KDO BY TO BYL ŘEKL!!!! TAKOVÝCH PENĚZ!!!

Nutno ovšem dodat, že bufet nasadil klasické ceny, odpovídající hladovým florbalistickým žaludkům a za pár korun jste měli klobásu. O tom žádná.

Na náš první zápas jsme si museli chvíli počkat, neboť los nám opět nepřál. Po prvním zápase, který nás trochu nabudil, přišla opět čekací tříhodinka, po které nás čekal drtivý finiš základní skupiny následovaný zápasem play-off a mezitím (aby toho nebylo málo) jsme odpískali pár zápasů. Jelikož se pořadatelům nepodařilo sehnat rozhodčí, byli vždy vybráni dva z každého mužstva. A protože Blonďák s Mártym zvládli rozhodčíjování s noblesou, zopákli jsme si tuto úlohu ještě dvakrát.

Shrnutí našich zápasů Vám přináší Márty:

CM Třebová
První náš zápas turnaje – bohužel podle výkonu soupeře z předchozího zápasu bylo více než jasný, že ostrý start nás čeká až ve druhém utkání. S jednoznačně nejslabším týmem celého turnaje jsme neměli nejmenší problémy. Od začátku bylo všechno v naší režii – kombinace, napadání, střelba. Soupeř byl ve všem o velký kus za námi, bylo tedy jen otázkou času kdy dáme první gól. Nečekali jsme na něj dlouho a potom už nebylo co řešit, brzy se trefili Martínek, Vojta a Mirek. Tříbrankové vedení jsme kontrovali kombinací, který vycházela z obrany v téměř tréninkovém tempu. Tři góly ale nestačily, střelecký boom zažil Martínek (náš nejlepší střelec turnaje), který v tomto zápase přidal další dva zásahy a završil tak hattrick. Další zářez přidal Mirek a posledním – sedmým gólem, krásnou šibenicí téměř z poloviny hřiště, dorazil soupeře Jéňa Všechno teda klapalo bez problémů, ale bylo jasné, že ostatní zápasy budou o něčem jiném…

Ke druhému zápasu jsme nastoupili proti týmu Valaššského Meziříčí. Byl to taktický zápas a oba týmy vycházeli především z obrany a z hlavního cíle jako první neinkasovat. C.C. v brance zlikvidoval několik velkých šancí soupeře, ale to samé předvedl na druhé straně i golman Valmezu. Bohužel po tom, co jsme promarnili další šance, přišel trest a po chybě obrany soupeř skóroval. Vzhledem k defenzivní taktice už další gol nepadl. Výsledek 0:1 sice mrzel, ale předvedená hra těšila.

Dobrý výkon jsme předvedli i v dalším zápase proti Hodkovičkám, soupeř byl od začátku pod tlakem a po chvilce jsme dali první gól a všechno vypadalo na hladký průběh. Potom ale přišly dvě obrovské chyby při rozehrávce z obrany a soupeř zápas otočil. Nic jsme ale nevzdali a soupeře ještě víc zmáčkli, hrálo se v podstatě na jednu branku…ale góly nepřišly…

V posledním zápase proti Unihoc Teamu jsme hráli už jenom o umístění a nasazení do play-off, protože postup už nám uniknout nemohl. Nakonec třetí tým celého turnaje jsme rychlou kombinační hrou přehráli, byl to asi náš nejpovedenější zápas turnaje. Naši střelci – Mirek, Jarda a… Martínek

Bohužel jsme si zajistili pouze čtvrté místo ve skupině, které nás poslalo proti Chvalburgu, na který nikdo z nás narazit nechtěl.

Neuběhla ještě ani minuta a už jsme o gól prohrávali, potom jsme se ale přizpůsobili tempu soupeře, zatlačili ho a postupně ho začali i přehrávat. Naše šance byly stále nebezpečnější, ale udeřil opět soupeř, který odskočil už o dvě branky, byla zhruba polovina zápasu. Stejně jako v předchozích zápasech jsme dostali i Chvalburg pod obrovský tlak, ale smůla a skvěle chytající golman soupeře nám gól nedopřáli. Promarnili jsme minimálně pět jasných gólovek a v turnaji skončili pro nás už klasických způsobem – v první kole play-off.

To byl Mártyho pohled na turnaj. Já jen ve zkratce dodám, že jsme prostě nepoučitelní a vždycky bouchneme v tom nejdůležitějším zápase Musím ale pochválit Hucula, který chytal skvěle, v obraně se bohužel nějaké chybky urobily, ale útok to zdatně nahrazoval.

V turnaji jsme tedy obsadili konečné 8. místo

Fotky můžete zhlédnout zde

márty, marw