Středa 31. května 2006 byla pro náš tým dalším významným datem. Čekalo nás další měření sil z hráči jihlavské stavebky. Bylo tomu přesně 42 dní poté, co jsme nad nimi vybojovali vítězství 18:10. Měli jsme tedy dostatek času na trénink a důkladnou přípravu. Naštěstí se nám vyhnuly zranění, respektive nemoci, a z původně nominovaných hráčů absentoval pouze Sířa, tvrdě se připravující na maturitu Jinak jsme byli kompletní. Jen pro osvětlení, nastoupili jsme v klasické sestavě: Ota v bráně, Jenda, já a Márty v obraně a v útoku operovali Míra s Vaškem.

Nálada před zápasem byla napjatá, protože každé naše střetnutí má jiný náboj a jiný průběh. Opět jsme si stanovili spíše defenzivní taktiku se dvěma obránci a jediným hrotem. Tento systém se nám vyplatil i minule, takže nebyl důvod ho měnit. Ještě nesmím zapomenout jmenovat hlavního arbitra a současně trenéra našich protihráčů, kterým byl tradičně pan učitel Kučera. Jeho svěřenci mu ale během zápasu moc radosti neudělali a občas se musel potit hrůzou…. Ale nepředbíhejme.

První dvacetiminutovka se nám opravdu povedla. Soupeře, který nastoupil pouze se čtyřmi hráči do pole jsme ihned zasypali několika střelami. Za naše první střídání padly tři góly! Střeleckou listinu otevřel pohotovou ranou Márty. Pak následovaly další góly, kterým předcházely krásné kombinace na jeden dotek. Když už to bylo 8:0 a ještě nebyl konec, našel se čas i na nějaké ty parádičky a technické finesy, kterými jsme bavili naše tříčlenné publikum. Možná právě kvůli tomuto překvapivě drtivému náporu jsme trochu polevili v bránění a nechali soupeře vstřelit dvě branky. Musíme uznat, že ke konci třetiny už jsme hráli spíše stylem 1-2 nebo dokonce 0-3. Naštěstí jsme si střelecky zařádili a nebylo divu, že úvodní část skončila divokým rozdílem 9:2 pro nás.

Po krátkém občerstvení se šlo znovu do boje. Na taktice nebylo třeba nic měnit. Stala se však věc, kterou nikdo po první třetině nečekal – odešla nám střelecká forma. Pro tyto případy ale máme v týmu Míru, který se sám postaral o naše góly. Hlavně jeho zásluhou jsme pořád drželi luxusní vedení. Tuto třetinu nám jistě také bude připomínat Otův fantastický zákrok, kdy ležel na boku a nohou vytěsnil tvrdou střelu. To fakt nikdo nechápal a jak později sám přiznal, ani on ne Tento skvělý moment vlil ještě více klidu a sebevědomí do našeho týmu. Díky těmto dvěma hráčům byl stav po 40 minutách 13:4. Ale předvedená hra z naši strany nebyla ideální. Jenda to trefně nazval jako „prokletí druhé třetiny.“ A měl pravdu, naše aktivita totiž vždycky ve druhé části záhadně poklesne. Čím to???

Do posledního dějství jsme vlétli impozantně. Někteří by se třeba snažili zápas jenom dohrát, my jsme však neustávali v tlaku a soupeř nevěděl. Projevila se také naše výhoda jednoho hráče v poli navíc. Ale nemůžeme soupeře obhajovat slovy: „…vždyť jich bylo míň.“ My jsme v našem prvním vzájemném střetnutí nastoupili rovněž se čtyřmi hráči a gólmanem a slavili jsme vítězství. Takže tady bych chybu nehledal. To si musí každý z nich přebrat sám ve své hlavě…
K tomu co se dělo na hřišti snad ani nemusím nic psát. Protihráče jsme si doslova vodili na hokejkách a neustále navyšovali naše skóre. Dařila se kombinace, presing a rotace v útoku. Průběhem zápasu zdecimovaný soupeř nám zcela odevzdal prvních deset minut. Za ostřejší slova stojí, jako tradičně, naše předvedená hra v obraně. Jako bychom se spoléhali na Otu a jeho formu. Přestali jsme dodržovat stanovenou taktiku a bezhlavě se vrhali do útoku. Volní hráči u našeho brankoviště nebyli trestuhodně obsazováni. Ovšem nedokázali své šance využít a za celý zápas nastřelili asi pět břeven. Z této naší nedisciplinovanosti tekl hlavně Márty. Nakonec jsme ale nastříleli devět gólů jako v první třetině a po posledním hvizdu jsme mohli slavit nečekaně hladké vítězství 22:6!!!!! Wow

Dnešní zápas nám ukázal, kde máme nedostatky na kterých by se mělo zapracovat. Ovšem výčet nedostatků u našich soupeřů by byl mnohem a mnohem delší. Vůbec nezávidím panu Kučerovi, dneska bude mít asi hodně divoké sny.

Přehled střelců:
Mirek – 7
Márty – 5
Marw – 4
Jenda – 3
Vašek – 3
a k této statistice musíme ještě připočíst jednu netradiční
skutečnost, protože Ota, i přesto že byl v bráně, tak si připsal
jednu asistenci, kdy poslal perfektním výhozem přesnou přihrávku
do běhu Mírovi, který sólo zakončil!!!!
(příště už to bude gól ne? )

Jenom škoda, že jsme si nedali nájezdy. Završili bychom tak zkázu florbalu na Integrované střední škole stavební a Učilišti Jihlava, Žižkova 20.

Nemůžu vynechat tradiční hodnocení hráčů:
Ota – začneme od brankáře. Ten dneska neměl moc práce, nemohl být tedy pořád v tempu a o to cennější je, že pustil v každé třetině pouze dva góly. Několikrát nás podržel a jistým výkonem ve své svatyni nedal soupeři šanci.
Márty – co tady se dá říct. Perfektní krytí míčku, přehled a neustálé upozorňování na naše často chybné rozestavení. Tohle všechno zvládl a k tomu přidal i pět gólů.
Jenda – pilíř naší obrany, který se dneska hodně vysouval do útoku. Jeho silový styl hry dělal protihráčům problémy. Neustoupil z žádného souboje a zapsal se i do tabulky střelců. Co chcete víc?
Míra – dneska se ukázalo jak důležitý je pro nás jeho čich na góly. Sám vystřílel druhou třetinu a ukázal nám jak se to má hrát. Za zmínku stojí i drzá klička s naznačením střely, kterou jsem bohužel neviděl.
Vašek – náš neúnavný hráč. Svými kouzly udivoval všechny přítomné, přesně nahrával i střílel a také byl důležitým článkem při cestě za vítězstvím. Dal podobný gól jako Míra, akorát předtím nasadil housle obránci a na drzo zasunul po odkryté brány.
Marw – „na postu obránce byl jako vždy jistotou vzadu a navíc vytrvale podporoval ofenzivu, dával góly, střílel, rozehrával, základní stavební kámen týmu“ (moje hodnocení napsal jako tradičně Márty. thx)

Zapomenout nesmíme ani na Helču, která nás celý zápas vytrvale podporovala. I ona má zásluhu na našem vítězství. Díky!

Co říci závěrem? Snad jen, že si dneska kluci ze stavebky uřízli pořádnou ostudu a jestli budou hrát stejným stylem i nadále, budou to mít proti nám hodně těžké. Dnes jsme je jednoznačně přehráli v útoku, v obraně to někdy hořelo, ale náš dobrovolný hasič Ota vše uhasil. Zápas jsme měli jasně ve svých rukou a v pohodě jsme ho kontrolovali.

marw, mimimální úpravy by márty