„Haluz Cup 09″ aneb opravdová haluz
V tomto reportu se Vám pokusím přiblížit další nevydařený turnaj, kterého jsme se zúčastnili. Jednalo se o Haluz Cup 09, konaný ve Vlašimi 3. ledna 2009.
Hrálo se zde stylem 3 + 1, zápas 1 x 12 minut. Celkem se účastnilo 12 týmů rozdělených do tří skupin, ze kterých postupovali první dva do dalších dvou nyní již tříčlenných skupin. Z těch šly první dva celky do semifinále. Následoval zápas o třetí místo a finále. Tolik o systému turnaje.
Do Vlašimi jsme měli dorazit už na osmou hodinu kvůli registraci. Protože je toto město vzdáleno od Zhoře 90 km, sraz byl už v 6 hodin ráno, kde jinde než u zastávky
Auta brali Ota a Blonďák. Odjezd se tradičně neobešel bez komplikací. Když už byl Ota na půl cesty mezi Zhoří a Jihlavou, mlátili ještě Pavel a Marw na okno Hucula, který zaspal Naštěstí předvedl bleskové probuzení a za 4 minuty už seděl v autě a i druhá posádka mohla konečně vyrazit. Cesta ubíhala rychle, nezapomenutelným se stane zážitek s trabantem
Na místo jsme dorazili včas a ihned po vylodění jsme se šli seznámit s hrací plochou, šatnami a sociálním zázemím haly Více to již raději nebudeme rozebírat
Organizace turnaje byla poměrně zdařilá. Vedle hrací haly se nacházela menší rozcvičková hala, kde byl i bufet s napálenými cenami za jídlo. To nás ale neodradilo, a když byl hlad, tak jsme si každý tu klobásu nebo gulášek přece jen dal V hale jsme postrádali nějaké počítadlo gólů a hlavně viditelnou časomíru. Výrazným plusem však byl hlasatel, se kterým jsme se setkali snad poprvé. Na začátku utkání přečetl sestavy obou týmů, jména rozhodčích a pak při každém gólu zaznělo číslo a jméno hráče a čas kdy branka padla.
K naší sestavě: na poslední chvíli z ní vypadl nemocný Míra, nejel ještě Rammy, takže konečné složení vypadalo takto:
brána – Pavel, Hucul
obrana – Márty, Jéňa, Sířa, Marw
útok – Ota, Vojta, Blonďák
Základní skupina:
K prvnímu utkání jsme nastoupili zhruba v 9:45 proti budoucím vítězům turnaje FBC Chvalburg. Příležitost v bráně dostal Pavel, hráči do pole se představili všichni. Na začátku utkání jsme si vyslechli svoje jména a pak se pustili do zápasu. Nikdo od nás nic nečekal, protože tým Chvalburku se vloni probojoval na třetí místo a my jsme tedy měli být jen týmem na rozjezd. Kdo čekal takový průběh, narazil. A narazil velmi brzo. Již po deseti vteřinách se do historických statistik turnaje a rovněž statistik tohoto zápasu zapsal Márty a po vydařené bleskové akci s Blonďákem otevřel skóre. Brzy však bylo vyrovnáno. To bychom ale nesměli mít Otu, který strhl vedení opět na naši stranu. Soupeř opět zareagoval, nyní již dvěma góly a otočil průběh utkání ve svůj prospěch na 3:2. Márty, který již prolomil střeleckou smůlu, nás ale znovu dostal do hry a vyrovnal (v dalším průběhu turnaje se stal naší klíčovou osobností). A co by to bylo za drama, kdyby Jéňa nezvýšil tesně před koncem na 4:3 a nedokonal náš obrat!!
Těžce nabyté vedení, ke kterému přispěly i tři Blonďákovy asistence, se nám již hlavně díky famóznímu výkonu Pavla dokázalo udržet a připsali jsme si tak první body v turnaji.
Naším druhým soupeřem ve skupině byli zelení FBC Greens. I v tomto střetnutí se prosadilo duo Blonďák-Márty a druhý jmenovaný gólem ve 12 vteřině opět otevíral skóre! Aby toho nebylo málo, přidal ještě další tři góly. Trefili se i Marw s Vojtou, který dal dva góly. Na většinu našich branek asistoval opět Blonďák, který se proměnil do role nahrávače. V pohodě jsme si tak došli pro vítězství 7:2. Perfektní premiéru si v brance odbyl Hucul.
V dalším zápase jsme nastoupili proti týmu Mi nepyjem. Do branky se postavil opět Pavel a velkou měrou se podílel na konečné remíze 2:2. Svou další branku si připsal Márty. Velmi důležitý byl však zásah Vojty, který těsně před koncem vyrovnával na konečných 2:2. Tým složený z naprostých abstinentů nám tedy nadělal první větší vrásky
Bez ohledu na další výsledky jsme měli jasný postup z prvního místa
a
název FBC Zhoř (jak nás pořadatel překřtil),
se začal pomalu vrývat do podvědomí všech účastníků.
Jak přicházely boje o umístění, každý by očekával i adekvátní zlepšování výkonu rozhodčích…bohužel. Ti se ukázali jako největší slabina jinak dobře organizovaného turnaje..
Některé jejich výroky se daly těžko chápat, při čistém odebrání míčku se pískal faul, když hodil jeden z hráčů Domašova krosčekem soupeře za mantinel, píšťalka jakoby se bála písknout. Byli jsme svědky i situace, kdy jeden ze dvou sudích písknul faul, který nebyl, my jsme jeho výrok reklamovali u druhého rozhodčího a ten nám s klidem řekl, že ví o špatném rozhodnutí..a myslíte že ho změnil? nebo došlo ke konzultaci s kolegou? NE!
Čtvrtfinálová skupina:
Po vlně kritiky pojďme opět k našim zápasům. Do naší postupové čtvrtfinálové skupiny se probojovaly ještě týmy Duchovní bratři a Pacovští honzíci.
Jako první nás čekali Duchovní bratři, se kterými jsme se rozhodně nijak nebratřili. Ba naopak! Zápas jsme v pohodě zvládli a po pětigólovém přídělu jsme dokráčeli k vítězství 5:1! Dvakrát se prosadil Vojta, po jednom gólu přidali Blonďák, Ota a …… no jasně že Márty
Ve druhém utkání jsme se střetli s Jeníčky, alias Pacovští Honzíci. Ani v tomto zápase jsme body neztratili a po cenné remíze 2:2 jsme postoupili ze své čtvrtfinálové skupiny do semifinále.
O góly se v zápase s Honzíky postarali Vojta a …. Márty 8)
Semifinále:
nám přisoudilo tým Domašína. Zápas byl od začátku opatrný z obou stran, přece jen se hrálo o hodně. Diváci se nějakých vyložených šancí nedočkali, protože přes dva bránící hráče se těžko prosazuje Brankáři byli provětráváni pouze střelami z půlky. Ale i to nám stačilo, protože jedno takové Mártyho nahození prošlo brankáři soupeře pod rukou a my se radovali z nečekaného vedení 1:0!! Následovalo přeskupení na „beton“ a hra o udržení výsledku se snahou přidat ještě nějakou branku. Pak ovšem přišla jedna z posledních šancí zápasu, soupeř měl standartku, kterou dokázal se štěstím proměnit a vyrovnat.. Časomíra ukrajovala poslední desítky vteřin tohoto semifinále.. Do jeho konce už se skóre neměnilo a šlo se tedy na nájezdy. V nich postupně selhávali jak hráči Domašova, tak i my..
Hucula v brance na nájezdy vystřídal Pavel. Bohužel ani on nedokázal odvrátit, aby se nájezdy dostaly až do osmé, pro nás smrtící série, ve které všechny naše naděje na premiérovou účast ve finále vyhasly..
Kdo aspoň trochu zná náš tým, je mu jasné, že zklamání bylo nepopsatelné..
O třetí místo:
Turnaj však ještě nekončil! I přes pokažené semifinále jsme si ještě mohli zlepšit náladu případným vítězstvím v duelu o konečné třetí, respektive čtvrté místo se starými známými Pacovskými Honzíky. Bohužel se opakoval tradiční scénář, že po jednom prohraném zápase se již nedokážeme namotivovat na další a po zcela odevzdaném výkonu jsme i toto utkání prohráli. Nyní děsivěji, 0:4.
Na turnaji jsme tedy obsadili nepopulární bramborovou pozici. I za toto umístění jsme ale obdrželi malou pozornost – dárkovou tašku plnou zajímavých předmětů, které jsme si samozřejmě ihned rozebrali
Takže alespoň malá útěcha pro jinak rozdrásané florbalové duše..
Tak třeba příště..
Hodnocení:
Brankáři:
Pavel i Hucul předvedli parádní výkony, oba chytali s přehledem. Po překonání úvodní nervozity to byli oni, kdo kralovali našemu brankovišti, nikoliv soupeřovi útočníci
Obránci:
V obraně se točili čtyři hráči. Vyvyšoval především fantom Márty, který zasypával svými góly soupeřova konta. Zbytek obrany hrál taky dobře, přidali jsme i pár gólů ze střel z dálky, takže myslím, že dobrý.
Útočníci:
Na hrotu operovala pravidelně se střídající trojice Ota, Vojta a Blonďák a splnila to, co vždy. Důsledné napadání a hlavně střílení gólů
Všichni jsme hráli dobře a při premiérové účasti jsme nakonec brali čtvrté místo. Zcela vypuštěný zápas o třetí flek nás ale bude ještě dlouho strašit před spaním..
Fotky můžete shlédnout zde
marw, s přispěním mártyho
Has one comment to “„Haluz Cup 09″ aneb opravdová haluz”
Good Job