V naší v pořadí již čtvrté ligové sezóně se nám poprvé nepodařilo stanout na stupních vítězů. Po dvou vítězství v krajské soutěži a druhém místě ve třetí lize, jsme se letos museli spokojit s konečnou 7. příčkou v Lize Vysočiny mužů. Konečné sedmé místo možná vypadá krutě, ale při pohledu na tabulku je zřejmá vyrovnanost, protože by nám stačily pouze dva vyhrané zápasy navíc a mohli bychom atakovat druhou příčku.

Z dvaceti odehraných zápasů jsme slavili 10 vítězství, po bodu si připsali za 3 remízy a 8krát odešli poraženi, s dvěma výjimkami se jednalo o smolné prohry o jeden či dva góly, což, jak se nakonec ukázalo byly ztráty rozhodující. Nicméně závěr sezóny se bodově a především herně vydařil a v příštím roce bude bezpochyby na co navazovat.

Letošním pozitivem je zapracování Melinha do týmu, který naplno potvrdil, proč si vybojoval pozici v týmu a také to, že se do tréninků i zápasů naplno zapojil Martínek. Palec nahoru hoši. Dále také fakt, že se nám podařilo udržet tým pohromadě, i když letošní sezóna byla v řadě věcí specifická a bohužel jsme se museli potýkat nejen se soupeři na hřišti, ale i s dalšími překážkami, kterých bude, jak všichni doufáme v budoucnu minimum.