První z dvou našich letošních vrcholů sezóny je za námi. Na mysli mám jihlavský Easter Cup 08, konaný v sobotu 19. dubna v hale SK. Turnaje jsme se účastnili s jedním týmem – FBC Tatchenta Zhoř. Pojďme se podívat, jak jsme si vedli.

Na úvod musím předeslat, že jsme se účastnili již loňského ročníku tohoto turnaje. Více o něm – zde. Nabyté zkušenosti jsme samozřejmě chtěli uplatnit i letos Přípravné zápasy však nedopadly podle představ, připojte k tomu početnou marodku a máte zhruba představu o našich cílech pro tento ročník. Naší prioritou byl postup ze skupiny (celkem 5 týmů), další postup v play-off žebříčku, který byl mimochodem novinkou oproti minulým ročníkům, by byl brán jako něco víc. Ale pěkně popořadě.

Zdravotní problémy trápily do poslední chvíle tyto hráče – Marw, který hrál den po dobrání antibiotik, Vojta – který dokonce hrál s antibiotiky, Martínek – v době turnaje se vzpamatovával z nemoci, Véňa – lehká viróza. Největším strašákem bylo Pavlovo „zranění.“ Nakonec to nebylo nic vážného a i on mohl hájit naše oranžovo-černé týmové barvy.

Stejně jako vloni, i letos jsme se zapsali do odpolední skupiny, která svůj program startovala ve 12 hodin. Společnost nám dělaly tyto týmy – FBC Sádla Jihlava, FBC Pirates Brodek, FBC Čerňák Praha a V3S Kněžice. Kněžice byly jediným týmem, který byl v naší skupině i vloni.
Na tribuně nám fandilo spoustu fanoušků, přesný počet nevím, odhadem 15,- Jednou z novinek pro tento ročník, byla nutnost čísel na dresech. Proto jsme museli udělat kšeft jedné nejmenované agentuře, která se o potisk čísel postarala 8)

Do turnaje jsme vstoupili ve 12 hod proti V3S Kněžice, respektive jsme tímto zápasem zahajovali program odpolední skupiny „B“. Úvod nám vůbec nevyšel, rychle jsme se dostali pod tlak a jakoby jsme zapomněli na styl hry z roku 2007, se kterým jsme slavili úspěch. Brzy jsme inkasovali a dál nevěděli co hrát. Nad vodou nás držel fantastický Pavel, vzpomeňme na jeho zákrok helmou proti střele do víka Rychlá hra Kněžic nás pěkně profackovala a my se konečně probrali. Dvěma góly – o první se postaral Ota, o druhý svým typickým nebránitelným způsobem Míra. Bohužel se nám vedení nepodařilo udržet a na konci jsme znova inkasovali na konečných 2:2.

Na další zápas jsme si počkali 20 minut. Postavila se proti nám FBC Sádla Jihlava. Opět se opakoval úvod z prvního zápasu, nedokázali jsme si přesně přihrát, zakombinovat… Toho soupeř dokázal využít a prostřelil Lukáše, který tento zápas odchytal. Na 1:1 vyrovnával Rammy, ale brzy jsme opět o gól prohrávali. Na konci jsme dokázali ještě jednou dotáhnout na konečných 2:2. Po Mártyho přihrávce vyrovnával Ota. Lyju se blýskl několika skvělými zákroky.

K dalšímu zápasu jsme nastoupili až ve 14 hod. Nyní už proti novému, neznámému soupeři – FBC Pirates Brodek. V tomto zápase zazářil jako kometa Véňa Bohužel úvod pro nás začal veeeelmi smolně. Snad po 20 vteřinách hry, kdy soupeř nahodil míček na naši bránu a Pavel ho nedokázal zkrotit, si dal Marw ve snaze odpálit míček do bezpečí nešťastného vlastence Naštěstí jsme se z toho brzy oklepali a konečně naplno ukázali naše největší zbraně – kombinaci, kterou trénujeme v naší malé tělocvičně, a rychlý přechod do útoku. Na 1:1 vyrovnával Míra a byla jen otázka času, kdy tam spadnou další naše góly. Na hřišti jsme kralovali. Na 2:1 dával chladnokrevný Véňa, který měl lehkou úlohu po krásné kombinaci, do které se zapojil celý tým Další gól do eastercupové sbírky si přidal Ota a naše představení zakončil opět Véňa. A abychom byli kompletní, ještě jsme jednou inkasovali, takže konečný výsledek 4:2. Kromě Véni se předvedl i náš brankář, v tomto zápase jím byl Pavel.

Namlsaná Tatchenta se vydala zdolat další postupný cíl – FBC Čerňák Praha. „To by byla panečku sláva, porazit Prahu“, řekli jsme si, a jak to dopadlo? Toto utkání bylo naše nejpovedenější na turnaji, obrana zahrála bez chyb, útok si s chutí zastřílel a Lyju vychytal čisté konto! Naše vedení se rodilo lehce, soupeře jsme od úvodního hvizdu jasně přehrávali, góly to potvrdili Vojta s Mírou. Dál jsme Prahu mačkali s cílem vymáčknout z nich co nejvíc .. (gólů)
Rammy poslechl a po Georgově přihrávce zvyšoval už na 3:0. Aby se nečinil pořád jen útok, postavil se k jedné z mnoha našich standartek Jéňa, zástupce obrany, a přesnou střelou do růžku zvyšoval již na 4:0. Pro rozjeté zhořské tatchenty to ale bylo málo. Posledním hřebíčkem do rakve s potiskem „Praha“ byla Georgova trefa na konečných 5:0. Lyju odchytal znamenitě, bohužel se nevyvaroval chyb při výhozech. Ty bude muset zlepšit.

Tento zápas byl naším posledním ve skupině, ve které jsme nakonec obsadili nečekané druhé místo o gól za prvními Kněžicemi. Druhé místo nám pro čtvrtfinále přisoudilo třetí tým z dopolední skupiny, jímž byl jihlavský Jipocar.

Rozhodující zápas jsme rozehráli v 16:20 hod. Důležitost zápasu se výrazně promítla do obrazu hry. Oba týmy bránily, Jipocar dokonce ve 4, a snažily se neudělat chybu. I přesto se objevily náznaky šancí na obou stranách. Bohužel při nás nestálo štěstí a soupeř se dostal do vedení, kdy dokázal trefit mezírku mezi Pavlovým ramenem a břevnem. Tatchenta však nesložila zbraně a tlačila se útoku. Po závaru před brankou Jipocaru bylo srovnáno, míček do brány procedil Vojta. Hra se pak zklidnila a opět se hrálo opatrně. Přišla však další chyba při rozehrávce, tentokrát se Marw marně pokusil obhodit útočníka soupeře, nestačil se s ním vrátit a ten z totožné pozice strhl vedení na stranu Jipocaru. Nezbývalo nám, než se oklepat a pokusit se alespoň vyrovnat. To se nám také podařilo!!! Všichni jsme už slavili, ledovou sprchu nám však dal rozhodčí, který gól neuznal po nesmyslně neuznané výhodě. Poslední vteřiny utkání si netroufnu popsat, pojďte se tedy podívat, jak je ze svého pohledu kapitána, viděl Márty: „…hra v křeči, skončilo to naším autem, konec…“
Naše cesta turnajem tedy skončila ve čtvrtfinále. Těžko spekulovat, jak by to odpadlo, kdyby rozhodčí gól uznali, proto zakazuji veškeré spekulace

Jak jsme si vedli:
brankáři:
Pavel (24) – odchytal dobrý turnaj, získal další zkušenosti. V zápasech ve skupině nás dokázal podržet, podporoval naši rozehrávku skvělými výhozy, které by od něj měl okoukat Lyju. Pavel nezklamal, při pravidelném tréninkovém zatížení se stane výjimečným brankářem
Lyju (9) – jeho zatím nejvydařenější akce, jednou vychytal čisté konto, v ostatních zápasech působil jistým dojmem. Největší slabinu má ve výhozech

obránci:
Marw (22) – „na začátku turnaje to bylo pro něj, stejně jako pro všechny obránce těžké, protože obranná hra celého týmu byla katastrofální, jinak předvedl vzadu spolehlivý výkon, jednou se od něj smolně odrazil balonek do vlastní sítě při zápase s FBC Pirates Brodek, toto zaváhání však dokázal odčinit, a ke kvalitní hře dozadu přidal i podporování útoku, škoda jen, že se neuchytili nějaký z jeho dalekonosných střel“, mé hodnocení napsal tradičně Márty
Jéňa (8) – hrál jako přes kopírák, jako v každém zápase Nenechal se odstavit od míčku, dobře bránil a jako jediný z obránců skóroval. Na jeho oslavné skákání po vstřelení branky asi nikdo z nás dlouho nezapomene hop hop
Sířa (19) – podal stabilní výkon, bez větších chyb

střed:
Rammy (13) – společně s Mártym distribuoval míčky z obrany do útoku. Tato pozice mu svědčí nejvíce, dokázal využívat svojí rychlosti k překonávání hráčů soupeře
Márty (2) – kapitán s dvojkou na zádech. Srdnatě se pral se soupeři, dokázal účinně podržet míček, přejít přes soupeře a přesně přihrát. Střílel, co to šlo, bohužel vyšel naprázdno

útok:
Míra (99) – v útoku si opět počínal suverénně, dokladem toho jsou celkem 3 vstřelené góly (stejně jako Ota). Nebál se osobních soubojů, často střílel a dokázal i vyhecovat ostatní
Ota (37) – náš druhý třígólový střelec. Na soupeře platil jeho tah na branku, ve kterém se mu nikdo z nás nevyrovná. Podal skvělý výkon, nezbývá než zatleskat!
Vojta (88) – tatchentovský Eric Lindros Vstřelil dvě branky, byl naším jediným střelcem ve čtvrtfinálovém zápase, patřil do trojlístku našich top útočníků
Kjuba (6) – co je malý, to je rychlý.. A teď vážně. Kjuba odvedl dobrou práci, běhal pro tým, byla to jeho jihlavská premiéra, šlo tedy o sbírání expů
Véňa (11) – nejvíce se předvedl ve třetím utkání, proti FBC Pirates Brodek. Ukázal svůj přehled ve hře, tradičně mu svědila spolupráce s Mártym.
George (3) – zahrál podle svých možností. Gól a nahrávka na gól jsou něco navíc, něco příjemného navíc
Martínek (94) – stejně jako ostatní kačenky nastupoval na křídle, proti tvrdě hrajícím obráncům to měl velice těžké, a proto se do mnoha příležitostí nedostal, přesto bojoval a stihal se i poctivě vracet a pomáhat v obraně

O krátké hodnocení turnaje jsem požádal Véňu, který se jako jediný z kačenek trefil dvakrát a tady je jeho odpověď:
„Tak vsítil jsem dvakrát, s tím jsem vůbec nepočítal. Jako radost jsem měl velikou. Byla to moje premiéra na velkém turnaji a za to děkuji teamu Tatchenta Zhoř.“

Co říci závěrem k letošnímu Easter Cupu? Bohužel se nám nepodařilo překročit loňský stín, čtvrtfinále pro nás bude minimálně do příštího ročníku zakleté.

Pro první část fotek klikněte sem
Pro druhou část sem

marw