Už delší dobu bylo veřejným tajemstvím, že Tatchenta vyrazí bojovat o příčky nejvyšší na Vánoční turnaj do Chvaletic. Turnaj pořádal místní klub FbC Chvalburg. Samotný pořadatel nás sám od sebe pozval. Proto jsme ani chvíli neváhali a potvrdili účast.

Turnaj byl naplánován na sobotu 19. prosince 2009. Začátek byl určen na 8:00 SEČ. Vzhledem ke špatnému počasí (náledí, husté sněžení, laviny, mlha, kroupy atd. ) a velké vzdálenosti mezi startem a cílem trasy, se stanovil náš odjezd na nekřesťanských 6:15. Toto vstávání bylo o to nepříjemnější, že v pátek se loučil se Zhořským bydlením (nikoli florbalem a kamarády) Kjub. Někteří z nás se tam zdrželi a některé navíc překvapily náhlé hasičské povinnosti. Takže spánku nebylo na rozdávání.

Sestava:

Bránkáři: Pavel

Obránci: Sířa, Jéňa a Márty

Útočníci: Blonďák, KriM, Z.I.P, Martínek

Kdo patří ke skalním fanouškům zjistil, že chybí Márw (nemoc), Ota (problém s ramenem), C.C. (závody), Véňa (nemoc), Kjub (povídání s porcelánem v důsledku velkolepé párty) a George (nízká účast na tréninku).

Netradičně pozdě přišel Pavel (kdo by to byl čekal ). K dalším opozdilcům se přidali Márty a Krim. Ovšem u těchto dvou hráčů se to stane maximálně jednou za deset let, proto se tím nikdo nezabýval. Sířa a Márty nastartovali své zdatné oře a vyrazili jsme na cestu.

Turnaj byl rozdělen do dvou skupin. A a B, každá po 4 teamech. Skupina A, ve které jsme se nacházeli i my, byla složena z FBK KOVO Marek Lanškroun, FBC Chvalburg, FBC Koudelníci Kutná Hora a naše maličkost. Dále skupina B z FBC Quackers Solopysky, FBC Chrast, FBC Čerňák Praha a Pacovští Honzíci. Hrací čas utkání v základní části byl 11 minut + 1 čistá. Uklidňovala nás situace, že postupovaly všechny teamy do play off. Ovšem přesto jsme byli rozhodnuti bojovat o přední místa tabulka.
První zápas jsme sehráli s teamem z Kutné Hory.

Tatchenta Zhoř vs. FBC Koudelníci Kutná Hora 1:1 (1:1)

Od úvodní buly bylo znát, že oba teamy moc dobře ví, že mají jistý postup. Možná až lehké podcenění situace vedlo k soupeřově brance, kdy nedůrazná obrana nechala dorazit míček za Pavlova záda. Poté jsme se otřepali a polehounku zvedali tlak, který vyústil ve srovnávající branku Blonďáka. Lehké nahození si našlo cestu až do brány. Celý zbytek zápasu jsme se snažili dotáhnout zápas do vítězného konce, avšak marně. Nicméně naše hra proběhla až na jednu výjimku bez problému, proto v teamu převládala spokojenost.

Následovala delší pauza.Vyplnili jsme si ji sledováním dalších zápasů a Sířa s Blonďákem pískali ostatní utkání. Jak se říká „kdo si počká, ten se dočká“. Zápasy utekly jako voda a stál před námi team, který nám ustavičně ztěžuje život. Ano nebyl to nikdo jiný než FbC Chvalburg. S teamem pořadatelů sice máme poměrně vyrovnanou bilanci utkání (1:1, 3:2, 0:2), ale všichni víme, jak se nám proti nim hraje. Vsugerovaný blok jsme se snažili proměnit právě na jejich palubovce.

Tatchenta Zhoř vs. FBC Chvalburg 1:1 (1:1)

Že to nebude jednoduché utkání? To věděl před zápasem každý. Domácí bezesporu byli jedni z aspirantů na titul. Hra se přelévala ze strany na stranu. Těžko soudit kdo byl v tomto zápase lepší. Obranu Chvalburgu opět jistil Bohuna, kterého obejít je občas opravdu nadlidský úkol. Přesto aspoň jednou jsme na jejich brankáře vyzráli. Po kombinaci Zipa s Mártym druhý jmenovaný umístil střelu přesně. Jak je u nás zvykem, vždy když dáme gól, znervózníme a těží z toho soupeř. Nikoho tak nepřekvapilo, že soupeř udeřil. Po vydařené střele propadl umělohmotný projektil až do brány. Opět se potvrdila vyrovnanost obou týmu. Zazněl konečný hvizd a na tabuli svítilo skóre 1:1.

Vzhledem k vývojům ostatních zápasů ve skupině se situace po tomto utkání značně zkomplikovala. Mohli jsme skončit ve skupině na prvním a zároveň na posledním místě. A při pohledu na druhou skupinu, kde dominovali Pacovští Honzíci, nikdo z nás určitě nechtěl skončit na nepopulárním čtvrtém místě. Po tří zápasovém volnu tu byl zápas „Z“(čti zed).

Tatchenta Zhoř vs. FBK KOVO Marek Lanškroun 2:1 (2:1)

Soupeře jsme již znali z turnaje ve Slatiňanech. O to byla nervozita větší. Team z Lanškrouna si totiž z turnaje odvezl největší pohár, tudíž první flek. Člověk by čekal, že utkání bude opatrné z obou stran. Naše skupina byla tak zamotaná, že oba teamy mohly být jak první, tak čtvrtí. Upřímně řečeno, v utkání se nám dařilo prakticky všechno, na co jsme sáhli. Vyústilo to až v dvoubrankové vedení, které režíroval Krim s Mártym. Další podíl na takovém vedení měla pevně zabezpečená obrana. Je povinnost říct, že hráli opravdu dobře. Sice v samotném závěru přišla smolná branka, avšak to na věci nic neměnilo. Celý zápas jsme zvládli na jedničku.

Po tomto utkání bylo všem jasné, že jsme obsadili pouze první místo ve skupině (snad to příště bude lepší). Tato pozice nám měla zaručit nejslabší team ze skupiny B. Tím byl pro nás Čermák Praha. Ne úplně neznámý soupeř (5:0 Easter Cup 2008). Hlavní cíl byl úplně jinde. Tím byl vyhnout se Pacovským Honzíkům, kteří celou skupinu s přehledem vyhráli.
Vzhledem k prvnímu místu jsme na první zápas nemuseli příliš čekat. Hodiny ukazovaly deset minut po poledni a pět statečných (a Pavel) stáli v oranžových dresech na palubovce lidmi přeplněné arény, aby zahájili tolik očekávané play off.

Tatchenta Zhoř vs. Čermák Praha 2:0 (2:0)

Bez ohledu na první vzájemný duel, bez jakéhokoli podcenění začaly kačenky rozebírat soupeře. Rozehranost z předchozího duelu byla znát. Jediné čím soupeř hrozil, byly brejkové situace. Naštěstí naše obrana fungovala jak dobře namazaný stroj a soupeř měl hodně co dělat, aby ho zastavoval. Na vedoucí branku jsme nemuseli dlouho čekat. Po sérii nahrávek zakončoval Krim do poloodkryté svatyně. Po tomto gólu Tatchenta dál určovala tempo. Zhruba v osmé minutě po výborné střele zvyšoval na 2:0 Zip. Přestože naše převaha byla znát, skóre až do konce utkání zůstalo nezměněno. Tedy jinými slovy, postup byl doma a ani to nebolelo.

Povinnost jsme splnili. Jelikož pořadatelé připravili i pro brambory (čtvrté místo) pohár, bylo jasné, že budeme mít problém, kam ten pohár dáme. S příjemnou vidinou jsme s napětím sledovali, jaký soupeř se nám postaví v semifinále. Po tomto utkání jsme obdrželi, resp. Pavel obdržel pohár pro nejlepšího gólmana turnaje. Ano čtete dobře. Pavel i díky obraně dostal nejméně gólů a odvezl si domů malý pohár.
Po urputném boji bylo zřejmé, že narazíme na team FBC Quackers Solopysky.

Tatchenta Zhoř vs. FBC Quackers Solopysky 0:3 (0:3)

Zatím bez prohraného utkání jsme stáli před branami finále. Bohužel se nám ty dveře ne a ne otevřít. Snaha byla, to ano, ale soupeř nás přehrával. Pomáhaly mu k tomu rychlé brejky, běhavost, přesné nahrávky. V tom všem jsme byli horší. Není divu, že si během chvíle udělali bezpečný náskok 2:0 a ke konci když jsme vrhli všechny své síly do útoku inkasovali i potřetí. Spanilá jízda turnajem skončila. O to to bylo smutnější, že takový krůček před vysněným finále. Zklamání bylo obrovské. Co na to říct? Prostě byli lepší.

Otřeseni a znechuceni průběhem minulého utkání jsme se smířili s tím, že si zahrajeme o třetí místo s Chvalburgem, který nakonec v prvním zápase semifinále podlehl Pacovským Honzíkům 1:0. Po pár minutách jsme přikývli, že můžeme začít boj o třetí místo.

Tatchenta Zhoř vs. FbC Chvalburg 2:4 (2:4)

Zvláštní atmosféra po prohraném boji. Soupeř na nás vlétnul ve velkém stylu. První minuta a už 0:1. To byl asi začátek konce. Další branku přidali o něco později. Za stavu 0:2 Krim prostřelil vše, co mu stálo v cestě. Ovšem je třeba říct, že soupeř byl hladovější po vítězství. Na další gól domácích se nemuselo dlouho čekat. Chvalburg nás válcoval na všech frontách. Byla náhoda, že se nám podařilo snížit po odraženém balonku. Blonďák více méně náhodou dorazil poskakující míček. To od nás bylo vše. Soupeř ač vedl, stále zvyšoval na obrátkách. Odměnou mu za to byla další branka. Zaslouženě jsme prohráli. Asi nejméně povedené vystoupení turnaje.

Tatchenta turnaj zakončila na nepopulárním čtvrtém místě. Avšak aspoň malou náplastí byl pohár útěchy. Sice nebyl tak velký, nevešlo se do něj tolik šampaňského a nedominoval v naší „skříňce slávy“, ale jak se říká „lepší jak drátem do oka“ . Do dnešního dne ho máme rádi a staráme se o něj. My bychom beztak větší neměli kam dát .

Hodnocení turnaje:

Přijeli jsme s vidinou poháru. To jsme splnili. Škoda jen, že nebyl větší, určitě jsme na něj měli. Každopádně se nemáme za co stydět. Předvedená hra (aspoň v základní skupině) byla pastvou pro oči. Doufejme, že těchto zápasů bude víc. Co se týče hodnocení hráčů, každý sám ví, jestli tam nechal maximum nebo mohl pomoci více, proto pro tento turnaj nechám hodnocení na Vás (není to tím, že se mi to nechce psát) . Jediný hráč, kterého bych vyzvedl byl Pavel. Velkolepý výkon.

blonďák