Sobota 21. dubna 2007 se na dlouhou dobu nesmazatelně zapíše do našich florbalových pamětí. Účastnili jsme se totiž florbalového turnaje Easter Cup 2007 v Jihlavě.

Na turnaj jsme se přihlásili asi měsíc před jeho začátkem, a tak jsme měli dost času na přípravu. Protože jsme ještě spolu nikdy nehráli 5+1 domluvil jsem přátelské utkání s hráčkami SK Jihlava. Tento zápas se konal ve středu, dva dny před turnajem. Zvládli jsme ho celkem slušně, výsledek nebyl důležitý, pro nás bylo cenné, že jsme si vyzkoušeli jak se nám bude ve velké hale hrát. Náš výkon nás mile překvapil, i když bylo ještě na čem zapracovat. Jak jsem již psal, na turnaj jsme se připravovali s dostatečným předstihem. Zkoušeli jsme neustále nové varianty standardních situací, střelbu z klidu i z běhu, brejky… Naše tréninky se tak dost obohatily a jak se ukázalo, přineslo to i kýžené ovoce.

Turnaje se účastnilo celkem 12 týmů rozdělených do dvou skupin. První se hrála dopoledne od 8 do 13 hodin. Druhá i s naší maličkostí pak od 13:20 do 19:30 hodin. Protože jsme se turnaje účastnili poprvé, nebyli jsme nasazeni. Do skupiny nám byli přiděleni loňští vítězové Orel Kněžice, HC Sokol Kněžice, V3S Kněžice, Banáni a polští AZS AR Wroclaw. My jsme nastoupili jako FBC Tatchenta Zhoř

K samotné organizaci turnaje. Registrace naší skupiny byla do 13:00 hodin, proto jsme vyrazili už ve čtvrt na jednu. Startovné činilo 900,- Kč/tým + 100,- Kč záloha na klíče od šatny. Na první tři týmy čekaly poháry a pro ostatní účastníky diplomy (tak to alespoň bylo na netu).

Naše výprava čítala celkem 4 auta, zatím nejvíce. Vezli jsme s sebou i několik věrných fanoušků: Helču + Moniku, Véňu, Martínka, Jajdu (který přivedl další fanynky) a jako poslední dorazila Lucka s Růžou. Teď již k sestavě. Protože se hrálo 5+1, museli jsme ji trochu upravit a vymyslet naše nové složení na hřišti. Po dlouhých úvahách jsme se rozhodli, že budeme vzadu hrát na dva obránce, kteří se za celý zápas nepodívají na soupeřovu půlku, před nimi bude operovat jeden hráč, pomáhající jak útoku tak obraně, a zbylí dva hráči budou běhat na lajnách.
Naší brankářskou jedničkou byl Pavel, dvojku mu dělal Petr; obrana měla klasické složení – já, Jéňa, Sířa; na postu vysunutého obránce se střídal Márty s Mírou a do útoku naskočili Ota, Vašek, Míra a Vojta. Taktika byla stanovena jasně, obránci budou posílat míčky po lajně a útočníci se pokusí zakončit sami nebo nahrát na střed, popřípadě zpátky dozadu, jak jsme trénovali na trénincích.

Protože se dopolední skupina trochu protáhla, i náš první zápas začal se zpožděním. Nastoupili jsme proti V3S Kněžice. Naše předturnajové prognózy byly velmi skromné, neudělat ostudu, alespoň jednou vyhrát a pokud možno dobře zahájit. Toto jsme splnili už v tomto zápase. Proti nerozehranému soupeři jsme předvedli skvělý výkon, Mártymu (pozdější hvězdě turnaje) se podařilo brzy vstřelit úvodní branku a pak už jsme hru víceméně kontrolovali. V závěru se nám podařilo odskočit o dvě branky, trefil se Rammy. Zápas tedy skončil 2:0 a my jsme stále nevěřili Vše nám vyšlo na jedničku, obrana v čele s Pavlem nechybovala, přechod do útoku se také dařil a spadly nám tam i dva góly. Co jsme mohli chtít víc. Snad jen, aby Ota nezlomil hokejku

Na druhý zápas jsme museli počkat 40 minut. Nastoupili jsme proti Banánům, papírově nejslabším soupeřům. Ovšem jejich hra tomu vůbec nenasvědčovala. Notně povzbuzeni předchozím vítězstvím jsme se do nich pustili naplno. Opět se nám podařilo brzy vstřelit uklidňující první branku. Bohužel pro soupeře, nezůstali jsme u jediné. Dostali pět banánů a bylo. Branky: Márty – hat-trick, Ota – 2. Došlo také k prvnímu a naštěstí poslednímu vyloučení na naší straně. Dvouminutový trest si šel odsedět Rammy za příliš mnoho hráčů na hřišti. Nutno dodat, že tento moment byl rozhodčími posouzen velmi úzkostlivě a radši měli pískat ty fauly proti lidskosti a ne tohle. Po zápase opět vypukla vítězná euforie. Pohádka pokračovala…

A její pokračování na sebe nenechalo dlouho čekat. Tentokrát jsme měli na odpočinek jen 20 minut. Naším dalším soupeřem byl Orel Kněžice, loňský vítěz turnaje Easter Cup. Ovšem i tento tvrdý oříšek se nám podařilo rozlousknout a Márty s Jéňou zajistili naši výhru 2:0. V závěru jsme sice mohli o vedení přijít, ale úžasně chytající Pavel to nedopustil. Naše pohádka začala nabývat nečekaných rozměrů v počtu kapitol

Nyní před námi byla více než hodinová pauza, kterou každý strávil po svém. Někdo se šel projít ven (ale zážitek který s sebou přinesl byl fůůůůůůůůj, viď Lucko a Helčo) , někdo zůstal v hale a dal si sváču. Pomalu jsme se začali připravovat na dalšího soupeře, kterým byl tým řezníků ze Sokola Kněžice. Hoši si asi spletli roční dobu, protože hokej se hraje v zimě.
Posílení houskami a banány (těmi na jídlo) jsme rozehráli další, tentokrát bolestivou partii. Do zápasu jsme nastoupili v domnění, že už se konečně začne něco pískat, ovšem nestalo se. Proti hokejistům jsme se prosazovali těžko a také jsme poprvé na turnaji prohrávali. Ukázalo se ale, že nejsme žádní nazdárkové a pod vedením kapitána-Mártyho jsme vstřelili tři góly. To ovšem nebyl konec! Další gól v naší bráně znamenal hnědý poplach. Naštěstí dokázal Pavel svoji svatyni již uchránit a my jsme si tak mohli na konci tohoto tvrdého zápasu opět vítězně zabékat. Branky: Míra Č, Márty, Vojta.

Našimi dalšími soupeři byli Poláci AZS AR Wroclaw. Jejich dosavadní výkony nás stavily do role jasných favoritů. Zhostili jsme se jí zodpovědně, i když se nám podařilo skórovat pouze jednou. Svoji druhou trefu si připsal Míra. Zápas byl hraný spíše v tréninkovém tempu. Tak jsme si mohli dovolit zabrnkat jim na nervy sérií krátkých přihrávek za bránou. První třetinu odchytal Pavel, do druhé nastoupil na svoji premiéru Petr. Předvedl bezchybný výkon a udržel čisté konto. Zaslouženě jsme vyhráli 1:0.

S plným počtem 10 bodů jsme se stali jasnými vítězi skupiny a dokonce jsme předčili i první tým ze skupiny A. Naše celkové skóre bylo 13:2 a škoda jen, že se neudělovala cena pro nejlepšího gólmana. Stal by se jím zcela zaslouženě Pavel. To nás ovšem tolik netrápilo. Daleko děsivější byla zpráva, kterou nám přišel říct teplomet zvaný pořadatel: kdybychom náhodou nepostoupili od finále, tak o třetím místě budou rozhodovat nájezdy!!!!

Podle původního plánu jsme měli třetí místo již jisté a také jsme pro to podřídili taktiku-skupinu jsme odehráli naplno, abychom získali maximum bodů. Bohužel proti nekorektnímu rozhodnutí pořadatelů jsme nemohli již nic udělat. Nezbývalo než se porvat o finále…

Souboj o něj jsme svedli s druhými Poláky AZS AE Wroclaw, kteří skončili ve skupině A na druhém místě. Do zápasu jsme nastupovali se smíšenými pocity, protože po náhlé změně pravidel jsme neměli již nic jisté. Nezbývalo než zabrat a zápas vyhrát. Na semifinále a finále přišli opět pískat rozhodčí, kteří odpískali dopolední skupinu. Jejich rozhodování bylo přísnější, takže jsme se museli vyrovnat i s tímto.
Začátek zápasu se vyvíjel podle předpokladů, oba týmy se oťukávaly a bylo vidět, že do semifinále postoupily právem. Vytvořili jsme si několik šancí, jenže chybělo štěstí z předchozích zápasů. A tak soupeř po chybě obrany otevřel skóre. Zanedlouho poté zaváhal Ota, když chtěl nahodit dopředu a prohrávali jsme už o dvě branky. Do konce první poloviny se už nic nestalo. Do druhé jsme nastoupili plni odhodlání s nepříznivým výsledkem něco udělat. Bohužel již po pár vteřinách jsme inkasovali třetí gól. I přesto jsme zabrali a soupeře dostali pod neustálý tlak. Střely však létaly jenom do tyčí a nad bránu V závěrečné hře vabank jsme dostali i čtvrtý gól a sen, že turnaj při své premiéře vyhrajeme se rozplynul…

Naprosto nelogicky ihned po skončení zápasu jsme nastoupili k nájezdům o konečné třetí místo. Z časových důvodů se jely pouze tři nájezdy a z našeho týmu si troufli Márty, Vašek a Sířa. Mártymu nevyšlo naznačení, Vašek to zamuchlal a Sířovu pomalou kličku brankář soupeře kryl. Pavel prvním dvěma nájezdům odolal, bohužel při třetím úspěšný nebyl a tak nám nakonec uteklo třetí místo i s pohárem…

Naši úspěšní střelci:

Márty 6 gólů
Míra 2 góly
Ota 2 góly
Vojta 1 gól
Jenda 1 gól
Rammy 1 gól
zbytek týmu se neprosadil

I přesto, že jsme nezískali místo na bedně musíme být s naším výkonem spokojeni. Naprosto jsme předčili všechna očekávání. Navíc se nám vyplatila naše příprava, kterou jsme aplikovali na trénincích, takže v našem táboru vládne spokojenost.

Na závěr vynechám pravidelné hodnocení, všichni odvedli kvalitní výkon, snad jen Mártyho góly byly něco víc Doufejme, že se uskuteční i podzimní turnaj, na který pojedeme jako nasazený tým!!

Pokud si chcete prohlédnout fotky z tohoto turnaje, stačí kliknout sem

gl marwik