Ani se mi nechce o tomto smolném zápase rozepisovat, ale tradice tomu velí, proto se na něj pojďme blíže podívat. Druhým alternativním nadpisem bylo „Druhý ligový skalp? Bohužel.“ Už podle toho poznáte, jak asi zápas dopadl.

Ale pěkně popořadě. Tento přátelák domluvil Márty, naše zápasy-domlouvající stálice. Hrálo se v Přibyslavi, dějišti našeho posledního vítězného utkání. Proti nám se tentokrát nepostavil domácí Juvenis, ale žďárští TJ Lucky Sport Žďár n./S., hrající domácí zápasy v rámci Ligy mužů Vysočiny v přibyslavské hale. Tělocvična byla zamluvená od 15 – 17 hod, plánované 3 třetiny po 20 minutách byly nakonec „skrouhnuty“ na 2 x 20 + jednou 15 minut

Naše předzápasové cíle byly proti ligovému soupeři jasné. Prodloužit vítěznou sérii, hrát pěkný florbal a přidat další z postupných bodů v přípravě na dubnový Easter Cup 08. Bohužel jsme museli postrádat hned trojici hráčů – o tom, že Rammy a Martínek jedou na hory, jsme věděli dopředu, naopak absence Marwa, kterého nepustily problémy s průduškami, byla nečekaná. I přesto, že každý z této trojice nastupuje na jiném postu, dokázal Márty přeházet sestavu tak, že byla i v oslabeném složení konkurenceschopná

Na zápas odjel celý náš tým.
Jmenovitě:
brána – Pavel (odchytal první a třetí třetinu), Lyju (chytal druhou)
obrana – Jéňa, Márty, Sířa
střed – Ota, Vojta
útok – narychlo draftovaný Blonďák, Míra, Véňa, Kjuba, George
Zápis utkání si vzala tradičně na starost Žaneta, podpořit přijela i Helča, a Marw pobíhal po hřišti nejprve s foťákem, poté s píšťalkou.

Začátek zápasu se protáhl z důvodu konání fotbalového turnaje malých talentů (více ve fotogalerii). Jak jste si jistě všimli, na naší soupisce bylo celkem 5 útočníků. V každé třetině hráli pouze 4, střídali se podle předem stanoveného systému. První dvacítku odehráli – Blonďák, Míra, Véňa, George; druhou – Blonďák, George, Kjuba, Míra; třetí – Míra, Véňa Kjuba, Blonďák. Na posledních pět minut byla naše sestava improvizovaná, k tomu se dostaneme.

Zápas byl zahájen pískotem rozhodčího, kterým byl jeden z dvojice brankářů „domácích“, těsně po půl čtvrté. Přetahovanou o skóre zahájil Vojta. Ze začátku jsme se do útoku tlačili spíše my, proto se hra odehrávala z větší části na půli soupeře. Když už ale Lucky Sport získal míček, bylo zle. Svým uspávajícím chodícím stylem nás dokázali vždy perfektně vyšachovat několika přesnými přihrávkami a rázem se ocitnout před Pavlem. V tom byla jejich největší zbraň, jasně se projevilo to, že my hrajeme celý rok 3+1 . Na tomto velkém hřišti jsme proti dobře organizovanému soupeři měli veliké problémy. K Vojtovi se s gólovými trefami přidali Ota a Míra, skórující dvakrát. Jeho druhý gól padl těsně před vypršením první části a znamenal srovnání průběžného skóre na 4:4. Dojmy po první části byly smíšené. Soupeř byl hratelný, ale svým projevem jakoby naznačoval, že ještě neukázal vše ze svého umění.

Do druhé třetiny nastoupil do brány Lyju. Pozměnil se i náš útok (viz. úvod článku). My jsme se stále snažili o útočný styl, ale s postupem času přecházela naše hra do krize. Jako bychom se nechali „strhnout“ „běhavostí“ „domácích“. Naštěstí jsme měli Vojtu, Otu a Míru, kteří svým nasazením nedovolili naší hře upadnout do naprosté letargie . V čase 30:00 došlo k výměně brankářů na „domácí“ straně. Dosud pískající rozhodčí si klekl do brány, píšťalku po něm převzal Marw. Našimi úspěšnými střelci byli opět Vojta s Otou. Nyní již mohu prozradit, že se oba trefili v každé části hry. Skóre v této nenabídlo tak zajímavou přetahovanou jako o dvacet minut dříve. Naší hře chyběla jiskra, nápad, cokoli, co by nás rozběhalo. Styl domácích byl, řekněme, „úsporný na vydanou energii“, a v tomto duchu jsme se po hrací ploše použili i my. Po tragickém výkonu v poli, respektive skvělém výkonu Lukáše v bráně, jsme toto dějství prohráli „jen“ 2:5. Průběžný stav nebyl moc příznivý – 9:6 z pohledu TJ Lucky Sport.

Špatný výkon z předešlé třetiny nás nabudil do té závěrečné. Ještě připomenu, že se hrála pouze na 15 minut. S nepříznivým vývojem skóre jsme se nechtěli spokojit a dál se tlačili dopředu. Hra měla stejnou podobu, jako po celý zápas. Hráči TJ Lucky Sport mnohdy až laxně a s nechutí přistupovali k našim borcům, ti jim to vraceli snahou o kombinaci na velkém prostoru. Nutno podotknout, že v tomto jsme se oproti druhé části mírně zlepšili.
Závěrečné dějství přineslo nervy drásající koncovku. Počet soupeřem vstřelených branek se zastavil na čísle 11. My měli v té chvíli na kontě pouze 8 zásahů a do konce zbývalo posledních 5 minut. Na ty nastoupila pětice vyvolených, která měla za úkol nejprve zmírnit skóre, poté ho vyrovnat a kdyby to šlo, strhnout ho na naši stranu . Do obrany šli Márty s Jéňou, na středu hrál nejdříve Vojta, kterého poté vystřídal Ota a v útoku Míra s Blonďákem. Tento tah se ukázal jako výborný nápad. Hráči Tatchenty zmáčkli soupeře a snažili se o vyrovnání. Podařilo se jim dvakrát skórovat (nejdříve se trefil Vojta a snížil na 9:11, po něm skóroval ještě Blonďák a mohl tak slavit svůj první gól v oranžovém dresu). Na víc však bohužel nezbyl čas. O tom, jak by zápas dopadl, kdyby se hrálo původně plánovaných 3×20 minut, se můžeme už jen dohadovat. Ale k ničemu to nebude

Prohráli jsme tedy o gól, 10 : 11

Tabulka úspěšných střelců:

	1. třetina	2. třetina	3. třetina	Celkem gólů
Vojta	|	|	| |	4
Ota	|	|	|	3
Míra	| |	-	-	2
Blonďák	-	-	|	1
Zbytek týmu se neprosadil

Výkony jmenovitě:
brána:
Pavel – odchytal první a druhou třetinu, ve kterých jsme dokázali soupeře přehrát. Podal opět bezchybný výkon, podpořil ho kvalitními výhozy. Dodával jistotu našim zadním řadám . V paměti mi utkvěl jeho perfektní semafor, myslím, že z poslední části. Najisto bych to věděl, kdyby mi to Žaneta poznamenala, jak jsem chtěl
Lyju – musel se koncentrovat pouze na jednu dvacetiminutovku. Ani on nezklamal, blýskl se několika skvělými zákroky. Na čem však musí ještě zapracovat, jsou výhozy

obrana:
Jéňa – opět předvedl spolehlivý výkon. Největší bláto na hřišti měl v posledních pěti minutách, kdy na něj třikrát šli tři hráči soupeře. Dokázal si s nimi poradit, ale ruce se mu pak na volantu klepaly až domů
Márty – jde to, ale dře to. S novou holí se dokázal sžít téměř okamžitě, ostatně ukazuje to pravidelně na trénincích, ale v zápasech to prostě nejde. Dnes nastoupil tradičně s kapitánskou páskou, v obraně předvedl to, co se očekávalo. Chyběly jen góly, na které jsme v jeho podání zvyklí
Sířa – nevybočil ze svého standardu. V obraně odvedl očekávanou práci, na vážnější chybu si nevzpomínám. Škoda, že dnes nedal ani jeden z obránců gól. Snad příště

střed:
Ota – i přesto, že post tvořivého středopolaře je pro něj atypický, dokázal se s tím vypořádat na jedničku a být jedním z nejlepších hráčů našeho týmu. Svým typickým způsobem se tlačil dopředu a zatápěl soupeři
Vojta – druhý klasický útočník, stáhnutý na střed. On byl druhým z trojice našich nejlepších hráčů. Skóroval v každé třetině a stal se naším nejlepším střelcem. Svoji chytrost prokázal při svém prvním gólu v závěrečné třetině, kdy dokázal skórovat z volného úderu překvapivou střelou k tyči

útok:
Míra – dnes zaslouží poklonu za předvedený výkon. Vždyť den před utkáním dobral antibiotika, avšak prodělaná nemoc na něm nebyla vůbec znát. Byl naším nejnebezpečnějším útočníkem a právě on byl posledním z trojice našich nejlepších hráčů
Blonďák – narychlo povolaná posila. Dokázal se prosazovat v osobních soubojích, byl dvakrát velmi ostře atakován. Naštěstí bez vážnějších následků, takže mohl absolvovat i večerní zábavu . Dnes si dal svůj premiérový gól v dresu Tatchenty
Véňa – dnes to měl velmi těžké. Hráči soupeře mu nedovolovali prokázat své schopnosti zvlášť práci s hokejkou a zakládání útoků. I tak se ale snažil a zkušenosti z takového zápasu se mu jistě budou hodit
„létající“ Kjuba – bohužel ani jeho nové botky nedokázaly odvrátit naši prohru. Jak je psáno u Véňi, dnes šlo především o sbírání zkušeností
George – dnes si odbyl svoji premiéru na velkém hřišti. Na hrotu se snažil uběhat soupeřovy obránce, bohužel tréninkové manko bylo znát, a tak se příliš neprosadil

A celkový dojem z utkání? Soupeř hrál, jen když se mu chtělo. A když se mu chtělo, my nevěděli jak na něj… Doufejme, že je tato prohra včasným varováním, že před blížícím se Easter cupem nejsme zrovna v oslnivé formě.
Využiju tohoto pesimistického závěru a dodám, že bez pravidelného trénování to prostě nejde. Na to by měli myslet všichni, pokud mám být konkrétní tak George, Ota a Jéňa. Tím, že netrénujeme všichni společně, trpí souhra celého týmu, což se projevilo v tomto zápase. Individuálně jsme dobří, ale jako tým působíme vlažně, při přechodu do útoku až chaoticky.

Márty dodává:
„Na závěr přidám taky pár slov. Oproti soupeři jsme sice měli nevýhodu toho, že jsme zvyklí na malou tělocvičnu, ale stejná nevýhoda byla i proti Juvenis. Takže v tom asi problém nebude. Není potřeba dělat dusno kvůli jednomu nepovedenému zápasu, ale problém je, že za měsíc je Easter cup (nezmiňuju turnaj v Brně). Proto bychom měli teď všichni hrábnout, chodit na tréninky a co nejlíp se na něj připravit, myslím, že na takovou akci, jako je Easter cup, ani nikoho nemusím motivovat, stačí si vzpomenout na minulý ročník a poslední krůček, který nám chyběl k triumfu…
takže all for team a jdem na to…….fbctz“

A co z toho všeho vyplývá? Pravidelná účast na trénincích je nutná Zvlášť teď, když bude vrcholit příprava na Easter Cup a budeme na něj trénovat stejně jako vloni. Velký důraz se nyní bude klást na brankáře, kteří musejí být stoprocentně připraveni.
Pro I. část fotek klikněte sem
Pro druhou sem

marw