Novinky
O pohár předsedy mikroregionu Polensko
Dne 15.3.2015 jsme se zúčastnili turnaje v Polné, který nyní nebyl věkově omezen. Naše devítičlenná sestava vyrazila v brzkých ranních hodinách s jasným cílem vyhrát. Hned po příjezdu na nás místo šatny čekalo překvapení v podobě učebny, kde nás potěšilo zázemím se sedačkou včetně tabule na fixy, která vhodně posloužila jako pomůcka při výkladu hracího plánu, který až na blonďaté spoluhráče každý pochopil :D.
Nyní k samotnému turnaji. Hrací systém 4+1 pro nás nebyl úplně šťastným, protože tělocvična nebyla o moc větší než kde trénujeme 3+1, takže místa pro přihrávky mnoho nezbylo. V kombinaci s hrubým hracím časem 2x7 minut bylo tedy možné cokoliv. Týmů přijelo osm, takže skupiny byly rozlosovány po čtyřech. První zápas s domácím týmem jsme zvládli bez obdrženého golu hladkým vítězstvím 10:0. Jako druhý soupeř v naší skupině nastoupil tým z Hrbova, který nám dělal problémy převážně běhavou hrou, proto jedinou možnou cestou byla střelba z obrany. Druhou výhrou 5:3 jsme se přiblížili prvnímu místu ve skupině. Tento zápas nás po hladkém průběhu v úvodu upozornil na možné podcenění soupeřů, kteří těžili z přehuštěného prostoru a bohužel neprofesionálního posuzování faulů a sekání. Tudíž přizpůsobit se nastavené laťce bylo nutností. Stejným, tedy pro nás příznivým stavem, skončil náš poslední zápas s Oranžovým týmem, kterým jsme uzavřeli základní skupiny.
Prvním místem jsme si zajistili účast v semifinále, kdy na nás narazil tým z Jihlavy. Tento zápas byl klíčový, řekl bych i proti nejtěžšímu soupeři z celého turnaje. Bojovností, přesnou střelbou a dobrými zákroky Máry jsme dvěmi vstřelenými brankami prošli do finále, kde jsme se opět setkali s týmem Hrbova, který si postup vybojoval až v samostatných nájezdech. Už podle začátku byl jasný respekt soupeřů, přesto však bojovali až do konce. Jednobrankovým rozdílem 4:3 tedy Tatchenta dotáhla turnaj až k vítěznému konci.
Turnaj byl pro nás příjemným zpestřením v poslední fázi sezony, kdy do konce zbývají pouze dva hrací víkendy. Přestože turnaj byl velmi tolerantní k faulům, tak si myslím, že mohu za všechny účastníky turnaje říci, že to byla příjemně a sportovně strávená neděle.
Dva samostatné zápasy a svatba
Následující dva zápasy letošní sezóny pro nás měly nezvyklé rozložení, neabsolvovali jsme je, jako vždy, v rámci jednoho turnaje, ale vzhledem k další svatbě v řadách Tatchenty, tentokrát byl tím šťastným naše brankářská legenda Lukáš, muselo dojít k menší reorganizaci. V řádném termínu jsme ve Skutči nastoupili proti domácí Salamandře a málem jsme prohospodařili úvodní nadějné vedení. Nicméně závěr zápasu byl opět v naší režii a výsledek 6:4 přinesl důležité tři body.
Podle očekávaní náročnější zápas nás čekal o týden později, neobvykle v pátek 10. října v třebíčské hale. Domácí Spartak, bezesporu jeden z nejlepších týmů soutěže, měl po většinu zápasu více ze hry, zejména první pětka soupeře byla velmi nebezpečná. Díky skvělému výkonu Máry v brance jsme se ale pořád drželi na dostřel. Během poslední třetiny náš tlak rostl a byli jsme lepším týmem. Víc než snížit na konečných 4:5 se nám však nakonec nepodařilo. I v návaznosti na předchozí výsledky jsme se usadili ve středu neúplné tabulky Ligy Vysočiny.
Starší příspěvky